Briarové dřevo a jeho příprava

Briar, dřevo z keře Erica arborea (vřesovec stromovitý), získávané z tvrdých kořenových výrůstků, způsobilo v polovině 19. století revoluci ve výrobě dýmek. Před jeho rozšířením se dýmky běžně vyráběly z méně odolných materiálů, jako je meerschaum, hlína nebo různé druhy dřeva, včetně třešňového či olivového. Vřesovec roste pomalu a vytrvale na sluncem vyprahlé, chudé půdě Středomoří a trvá téměř tři desetiletí, než kořenový systém dostatečně vyzraje pro sklizeň.

Jedinečná atraktivita briaru pro výrobu dýmek pramení z jeho ohnivzdornosti, díky níž odolává teplotám přesahujícím 400 stupňů Celsia, a také z kombinace hustoty a pórovitosti. Tvrdost spojená s vysokou hustotou dřeva je klíčová, protože umožňuje dřevu absorbovat vlhkost a dehty z tabáku, což vede k chladnějšímu a suššímu kouři. Jakmile jsou kořeny ručně vykopány, procházejí pečlivou přípravou, která začíná vařením ve vodní lázni, aby se odstranila veškerá zbývající míza a pryskyřice.

Po vyvaření se bloky ukládají do pecí, kde musí schnout po dobu někdy delší než rok, aby dosáhly optimální vlhkosti, než bude možné se pustit do výroby dýmky. Kvalita hotové dýmky se často posuzuje podle konzistence a vzoru, který tvoří letorosty. Mezi oblíbené vzory patří plamenná struktura (rozšiřující se vlákna směrem nahoru), rovná struktura (paralelní linie) a ptačí oko (shluky drobných tmavých skvrn). Protože briar roste pod zemí, je nalezení prvotřídních bloků bez suků a malých otvorů způsobených vzduchovými kapsami nebo nečistotami známkou vysoké kvality dřeva.